A texty v jiném jazyce? Přeložte si je kliknutím na vlaječku.
Translate the texts and pages through the Translator !

1) Click on the flag.

2) or choose language below

Novinky

květen 2016 Terorie Vodum byla publikována na Wikipedii, nevyhověla požadavkům Wikipedie a byla smazána. Kopie původního článku na Wikipedii je zde.
duben 2016 Kniha dorazila v rámci povinných výtisků do zákonem daných knihoven. Kniha je i v muzejní knihovně v Jindřichově Hradci.
září 2015 Kniha se nabízí v e-shop vydavatele a dorazila do městské knihovny v Jindřichově Hradci.
2. 8 2015 Kniha se nabízela na porcinkuli v J. Hradci na stánku vydavatelství EPIKA, viz foto na webu nakladatele. červenec 2015 Kniha vyšla v nakladatelství EPIKA.
Nejčtenějších 30 článků a stránek
z celkem asi 52 + 34 publikovaných

Přesun dat ve smrti?

Vědci měli zjistit, že v době smrti nastává velká aktivita mozku. Co se ale při té aktivitě děje?
Jedna z možností je, že mozek hledá záchranu pro tělo.
V diskuzi padlo, že přenáší někam data z mozku.
Kolik byte je asi uloženo v lidském mozku? Nějaký odhad je ZDE, v článku se udává číslo 3 581 TB, což je 1000 běžných 4 TB disků, neboli 3,581 PB.
Pokud uvažujeme rychlost přenosu 1 Gbit, tak přenos dat z takového mozku by trval více než rok.

Teorie vodum říká, že vše je ve vodě v lidském těle, tedy i veškerá informace. A voda se smrtí neztratí, voda je nesmrtelná, jako informace v ní.
V okamžiku smrti možná zbývá jen přenos nějaké informace z „nevody“ v lidském těle.
A nesmrtelnost informace? Až lidé pochopí, jak komunikovat s vodou, třeba jim voda ukáže nějaké „obrázky“ z minulosti.

Alergie z jablek ze Španělska?

Teorie Vodum říká, že „labilní“ lidé by měli zůstávat u stejné vody, pít vodu ze stejného zdroje. Nekupovat tekutiny distribuované v PET lahvích z různých míst, kde je voda úplně jiná, než jsou zvyklí.
Jak připomíná alergolog v článku na Seznam.cz, týká se to i potravin, které obsahují hodně vody. Typicky jablka. Jíst dovážet jablka s vodou ze Španělka může znamenat pro ty „labilní“ lidi problém.
Obecně se nedoporučuje cestovat do „dalekých zemí“ s dětmi do 3 let, které ještě nemají vybudován imunitní systém.
Podle teorie výše není dobré dětem dávat potraviny z „dalekých zemí“, které obsahují hodně vody či dokonce dovážené tekutiny, například typu džus.

Utečou živočichové před traktorem?

Na seznamu je článek o melioracích. V diskuzi, viz ODKAZ čtu zajímavou myšlenku: „Po poli jezdí traktor rychlostí 40 km za hodinu a jen obrací strniště a při té rychlosti neuletí ani skřivánek, takže traktor spolehlivě zabije všechnu zvěř, která na poli ještě zbyla.“
Dříve se používali pomalé koně, pak pomalé traktory.
Když jedu se sekačkou, stačí utéci slepýši, na které narážím každou chvíli? Ve vysoké trávě vidět nejsou…

Děti kreslí minulé životy?

Viz časopis Záhady života 3/2023. Jednou za 7 let se obnoví všechny buňky v těle. Tedy ty buňky, co dítě dostalo při narození. A dítě dostalo samozřejmě při narození i velké množství vody a ve vodě mohou být různé informace, viz teorie Vodum. Mezi jiným i informace o něčem z minulosti. Jak informace dítě využije, je jen na něm.
Pro dítě je nejdůležitější rodina, tak si dítě vybírá z minulosti nějakou minulou rodinu, kterou našlo v paměti vody. A protože to neumí často popsat, nemá na to ani ještě slova, tak to nakreslí.
Pokud dítě mělo v paměti vody třeba cizí jazyk a začalo se ten jazyk učit do výměny buněk, tak „překvapivě“ ten jazyk zvládne, pro dítě jde jen o opakování toho, co našlo v paměti. A platí to třeba pro hry, typicky šachy.
Dítě by toho zvládlo získat z minulosti i více, ale bylo by to pro dítě složité a namáhavé a rozhodně by pak nemělo „krásné dětství“.

Vzpoura oceánů 2. část

Autor Schätzing píše thriller. Tak musí mít v knize padouchy, armádní specialisty, lásku. Musel si vymyslet nové stvoření yrr žijící ve vodě.
Proč vymýšlet něco nového, když vše, co je v knize dané tomu stvoření, zvládne sama voda. Každou chvíli čteme o novém skupenství vody, proč by voda nezvládla vše, na co musí mít Schätzing nějaké yrr. Ale jak píši výše, jde mu o thriller.
Zaujalo mě, že v knize yrr může předat obrázky z minulosti, protože ji je prostě pamatuje. To mi nedošlo, ano, voda má paměť a může „vygenerovat“ obrázky z minulosti. A protože se voda stěhuje i mezi planetami, může nám ukázat Venuši, Mars, kdy na Marsu byla voda, co ji máme nyní na Zemi.

V knize se připomíná, že inteligentní tvor-bytost-mimozemšťan musí mít určitou velikost. Pokud by byl moc malý, nemohl by mít mozek, a tedy by nebyl inteligentní, pokud by byl moc velký, neunesly by ho nohy. Ale pozor, bytost ve vodě může být mnohem mnohem větší. Teorie Gaia tvrdí, že Země je živý superorganismus. Ale co když je tím superorganismem všechna voda na Zemi?

Postupně upravováno po přečtení části knihy.

Paměť tvaru vody

Voda si prý pamatuje tvar, který měla, viz články na

Paměť mají i kovy, viz třeba zde, ale to je již jiná kapitola.

Voda v ústavě?

Zase někdo chce měnit kvůli vodě ústavu, viz článek na iDnes. Kdysi stačilo desatero, pak musely být zákony, dnes chce každý své „to své“ dostat do ústavy, aby „to jeho“ „přebíjelo“ všechny zákony.
Cituji z článku: „V Česku je jedenáct procent krajiny zastavěno, dvě procenta tvoří vodní plochy a zbývajících 87 procent je zemědělská a lesnická krajina.
Nejprve má být „lidský rozum“. Pak změna zákona. A když se ukáže, že zákon nestačí vše postihnout, že by docházelo ke „kolizi“ zákonů, teprve pak má nastoupit ústava.
Další třeba v blogu Den lidských práv: Právo na vodu bezpečnou a čistou.

Špičky v Nambungu

Na 192,68 km² se rozkládá poušť s vápencovitými špičkami, viz Mapy Google. kde jsou stovky fotografií. Za vstup do této pouště se platí vstupné a nesmí tam psi. Další viz Wikipedie, stránka Národní park Nambung.

Voynichův rukopis

V médiích se objevují články o umělé inteligenci, ale že by někdo uměl přečíst 240 stránek Voynichova rukopisu zatím nehrozí. Lidé neumí přečíst text napsaný jiným člověkem, jak by se mohli „normálně“ domluvit s nějakým živočichem, třeba s mravenci, co jsou na zemi asi tak 50 milionů let.
Další viz článek na iprima.cz.

Kde začíná Brunsvík

Podle Wikipedie, viz ZDE, je pověst o Brunsvíkovi a jeho lvu, známá z Jiráskových Starých pověstí českých, převyprávěná pověst o nějakém německém vévodovi z Braunschweig (v překladu ?“ty hnědý mlč!“?).
Ještě dříve byla pověst o přátelství se lvem o svatém Gerasimovi, viz ZDE, zemřel roku 457.
Ale co Ezopovy bajky 6 století před našim letopočtem?
A naopak, za poslední převyprávění Brunsvíka, můžeme považovat celkem dobrou knihu Vlado Ríši: Putování za Jantarovou horou, viz ZDE.
Historie se opakuje, jen se používají jiná slova. Můžeme to nazvat reinkarnací či pamětí lidstva?

Co je víra, co je pravda?

Pokud byste uvěřili ve vodu či v pojem vodum, nikomu tím neublížíte. Náboženskou víru doprovází celé dějiny lidstva jen násilí a smrt, náboženství potřebují jen lidé, na rozdíl od jiných živočichů, aby zakryli svou špatnost.
Ve víře ve vodu jste nesmrtelní, můžete být čímkoliv na Zemi, můžete putovat vesmírem.
A pokládat někomu otázku, zda věří ve vodu či vodum? Pak byste museli nejprve říci, co je pravda.

Jak získat knihu

obalka-predni.jpg obalka-zadni.jpg


























Obsah knihy najdete na webu
Kniha vyšla na konci července 2015.
Knihu si může půjčit v knihovnách, které archivují povinné výtisky.
Možná dám někdy na tento web knihu jako e-book.

Twitter VodumCz