Vodum. Je voda stvořitel?

květen 2016 Terorie Vodum byla publikována na Wikipedii, nevyhověla požadavkům Wikipedie a byla smazána. Kopie původního článku na Wikipedii je zde.
duben 2016 Kniha dorazila v rámci povinných výtisků do zákonem daných knihoven. Kniha je i v muzejní knihovně v Jindřichově Hradci.
září 2015 Kniha se nabízí v e-shop vydavatele a dorazila do městské knihovny v Jindřichově Hradci.
2. 8 2015 Kniha se nabízela na porcinkuli v J. Hradci na stánku vydavatelství EPIKA, viz foto na webu nakladatele. červenec 2015 Kniha vyšla v nakladatelství EPIKA.

Barvy ledu

Narazil jsem při zimní kalamitě na pojem „černý led“. Požádal jsem AI Gemini, aby mi našla i jinak „barevné“ ledy. Odpověď byly překvapivě výstižná.
Tak toto mi AI Gemini našla:
Pojem černý led je fascinující tím, že led sám o sobě černý není – je to optický klam způsobený jeho průhledností a tmavým podkladem. V přírodě, vědě a dopravě se však setkáváme i s dalšími „barvami“ ledu, které mají své specifické příčiny a významy.

Zde jsou ty nejčastější:

1. Modrý led (Blue ice)

Toto je snad nejznámější barevná varianta ledu, kterou najdeme v ledovcích nebo v Antarktidě.

Jak vzniká: Když na sníh napadá další a další vrstva, vytlačí se z něj vzduchové bubliny. Led se stane velmi hustým. Když do něj pronikne světlo, led absorbuje červenou část spektra a odráží modrou.
Význam: Čím je led modřejší, tím je starší a čistší (bez bublin).

2. Bílý led (Mléčný led)

Je opakem modrého ledu a na zamrzlých hladinách je velmi běžný.

Jak vzniká: Vzniká rychlým zmrznutím vody, ve které zůstaly uvězněny drobné vzduchové bubliny, nebo když na led naprší a následně zmrzne směs vody a sněhu.
Vlastnosti: Je méně pevný než čirý led (často o polovinu), protože vzduchové bubliny oslabují jeho strukturu.

3. Čirý led (Clear ice)

V letectví se používá termín čirá námraza.

Kontext: Vzniká na křídlech letadel nebo i na silnicích (podobně jako černý led). Je to homogenní, průhledná vrstva ledu bez bublin.
Nebezpečí: Je velmi těžký, pevně drží na povrchu a je těžké ho pohledem detekovat.

4. Zelený led

Tento úkaz je typický pro některé antarktické ledovce (icebergy).

Jak vzniká: Často je to kombinace modrého ledu a žlutých/hnědých sedimentů z mořského dna nebo přítomnosti organického materiálu (odumřelý plankton). Výsledný mix barev oko vnímá jako smaragdově zelenou.

5. Červený led (Krvavý led/sníh)

Někdy můžete v horách nebo polárních oblastech narazit na led či sníh s červeným nádechem.

Příčina: Nejde o chemii, ale o biologii. Způsobují ho mikroskopické řasy (např. Chlamydomonas nivalis), které obsahují červený pigment (karotenoidy), aby se chránily před silným UV zářením.
Zajímavost: Tento led voní trochu po melounech, ale jíst se nedoporučuje.

6. Šedý led

V hydrologii a námořnictví se termín šedý led používá pro mladý mořský led.

Význam: Je to fáze vývoje ledu (tloušťka cca 10–15 cm). Je stále ještě částečně průsvitný a tmavá voda pod ním mu dává šedou barvu. Na rozdíl od černého ledu na silnici je tento termín spíše technickým popisem stáří ledu.

Souhrnná tabulka

Barva ledu	Hlavní příčina	Kde ho najdete
Černý	Průhlednost + tmavý asfalt	Silnice v zimě
Modrý	Hustota a absence vzduchu	Ledovce, Antarktida
Bílý	Uvězněné vzduchové bubliny	Zamrzlé rybníky
Červený	Výskyt pigmentovaných řas	Vysokohorské ledovce
Zelený	Mořské sedimenty a plankton	Převrácené ledové kry

Pak jsem AI Gemini pochválil, tak přidala další barvy

Rádo se stalo! Těší mě, že vás barvy ledu zaujaly. Je to skvělý příklad toho, jak fyzika (lom a odraz světla) spolupracuje s biologií nebo geologií a vytváří takové vizuální divadlo.

Pro lepší představu o tom, jak hustota ledu a absence vzduchu mění jeho barvu z bílé na sytě modrou, přikládám ještě malé schéma:

Pár dalších zajímavostí pro doplnění:

Palačinkový led (Pancake ice): Tento typ nemá specifickou barvu (bývá šedobílý), ale má fascinující tvar kruhových plátů s vyvýšenými okraji. Vzniká na rozbouřeném moři, kde se kusy ledu o sebe neustále otloukají.
Ledové květy (Ice flowers): Vznikají na velmi tenkém mořském ledu při extrémním mrazu. Jsou to bílé krystalické útvary, které vypadají jako louka plná bílých květů.

Barvy ledu jsou často indikátorem jeho stáří a pevnosti, což je klíčové pro polárníky, námořníky i bruslaře na přírodním ledě.

Když se lidé ztratí…

Často čteme, jak se někdo ztratil a nikdo ho již neviděl. V extrému, někdo vyšel z domu a ihned zmizel a i když se prohledalo celé okolí, nebyl nalezen.
Člověk je z 80 % složen z vody. Je rozdíl, když se hledá něco 100 kg těžké, tedy tělo člověka, nebo něco 20 kg, těžké, což je hmotnost toho, co by zbylo z člověka po zmizení voda z těla. Voda se na louce, v lese opravdu špatně hledá, byť by jí bylo 80 litrů.
Po kremaci zbude z člověka dokonce jen asi 3 kg popela.
Tedy pokud by tělo člověka opustila voda, tak již není co hledat.

Přišlo lidstvo z Marsu?

V TV běžel nějaký pořad, možná Nevysvětlitelná tajemství s Williamem Shatnerem III (6). Probírala se tam teorie, že lidstvo možná přišlo z Marsu. Proto nás prý láká na Mars letět, když se do programu Mars přihlásili statisíce uchazečů..
Teorie Vodum říká, že na Zemi nepřišli lidé, či obecně život, ale přišla voda a ta si na Zemi vytvořila nový život. Život, který byl přizpůsoben Zemi, gravitaci, ovzduší, záření. Proto asi nenajdeme na Marsu stejnou DNA, jako na Zemi, i když půjde o stejnou vodu, jsou různé podmínky, bude i různá DNA.
Cesta na Mars bude spíše taková sázka do loterie, kosmonauté přežijí spíše náhodou. Voda nemá zájem se vracet zpátky na Mars, když ho před miliardy roky opustila, voda nevytvořila lidi, aby mohli cestovat zpátky na Mars. Že by tomu chtěla zabránit „kosmickým smetím“ kolem Země?
Kdysi jsem psal, že by lidstvo mělo nejprve poslat k Marsu nějaká malá zvířata, aby se nestalo, že po příletu k Marsu bude lidská posádka dávno mrtvá. Obrátit sondu s umírajícími kosmonauty při cestě k Marsu zpátky z Zemi asi nebude nic jednoduchého.

Bohové na horách?

V pověstech se často uvádí, že bohové byli na horách a že nějak zářili.
Pokud by někdo chtěl existovat na Zemi, tak jediné místo, kde by je lidé neotravovali, byly hory. Dříve lidé na hory moc nelezli (třeba Mount Everest byl poprvé zdolán až v roce 1953), tak byl od lidé na horách pokoj.
Pokud byly bohové nějací mimozemšťané, tak určitě nevypadali jako lidé. Proto se museli pro lidi nějakou projekcí (promítáním něčeho) „dotvořit“, aby „prostý“ lid nevyděsili.

Voda je doma

Píši o tom ve své knize, že lidé s narušenou psychiku by měli zůstat u „své vody“. Nejlepší je, když mají vlastní studnu a nepijí něco z PET lahví, u kterých je skoro jisté, že je v nich voda „z daleka“. „Voda je doma“. A pití „své vody“ je dobré i seniory, zvláště pro nemocné seniory.
Může se sice výjimečně stát, že někdo pije celý život závadnou vodu, ale každý by si měl jednou za delší čas nechat udělat rozbor vody ve své studni.
Chcete být zdraví, pijte jen svou nezávadnou vodu. A z toho vyplývá, necestujte.

Jak dlouho vydržíme bez spánku

Jeden z „rekordů“ z roku 1964 vytvořil 17 letý americký student Randy Gardner a je 264 hodin, tedy přesně 11 dní. Pak byl pokus ukončen z obavy poškození zdraví či dokonce možnému úmrtí. Na konci pokusu byl v bdělém komatu, nespal, ale nevnímal, tedy jakoby nežil. Zpráva viz například ZDE. Podle zprávy ale během těch 11 dní občas spal, mikrospánkem v řádově vteřinách, aniž si toho sám všiml či by si všimli přihlížející. Tedy bylo by potřeba nějaké exaktní sledování, zda se nedostavil mikrospánek.

Guinessova kniha rekordů takové pokusy přestala zaznamenávat jako život ohrožující riziko.

Ono je to složitější, některá zvířata, například zajíc, spí pouze na jednou polovinou mozku, druhá je bdělá a hlídá nebezpečí. Je to spánek nebo ne?

Kdo nespí, riskuje život. „Lidé, spěte!“

Děti na Marsu

Až poletí kosmonauti na Mars, budou vystaveni záření, které poškozuje tělo a hlavně zárodečné buňky. Pokud se budou chtít kosmonauti na Marsu „rozmnožovat“, je potřeba zajistit nepoškozená vajíčka a spermie. Kosmonauti si je musí nechat odebrat, dají si je do schránky zabezpečené proti záření (olověné) a na Marsu pak dojde k umělému oplodnění. Vzhledem k tomu, jak stoupá počet umělých oplodnění, nebude to nic neobvyklého.

Vodní kaple

V pořadu Toulavá kamera byla reportáž z kláštera v Oseku. Web kláštera viz ZDE. V reportáži se průvodce zmínil, že tam mají „Vodní kapli“. V kapli je kašna a v ní stojí asi Panna Maria s malým Ježíšem, viz panoramatická prohlídka ZDE. Asi nejde o oficiální název kaple, ale vzhledem k tomu, že křesťané „vznikají“ pokřtěním, je zvláštní, že vnitřních „vodních kaplí“ není více. Asi tuto funkci dělá „oficiální“ křtitelnice. Vodních kaplí je v Česku hodně, viz Mapy.cz ZDE, ale souvisí většinou s Janem Nepomuckým, s křtěním ne.

Kdo vytvořil egyptskou sfingu?

Nikdo neví, kdo sfingu vytesal do skály. Máme informace o dávných záplavách Nilu, máme kopie dávného egyptského účetnictví, ale nic o sfinze.
Vytesání sfingy ze skály trvalo nějaký čas, musel se předtím vytěžit kolem skály písek, kterým vítr skálu stále zasypával.
Ještě „nedávno“ z písku vyčnívala jen hlava sfingy. Socha je přes 20 metrů vysoká, což je asi 7 pater paneláku. Tak „nedávno“ vzali lopaty a začali odklízet písek. A odklízeli metr písku, dva, deset, patnáct a před nimi se objevovalo tělo zvířete. A když se přiblížili ke 20 metrům, začaly se objevovat nohy. A než celou sfingu vykopali, začala se zase navátým pískem zasypávat. A trvalo dlouho a dlouho, že ji celou vykopali.
Ale jenom tak mimochodem, vykopali ji opravdu celou?
Sfingu asi vytesal někdo úplně jiný, přišel, vytesal sfingu, odešel. Bez nějaké pomocí místních lidí, kteří by na to neměli znalosti, sílu, povědomí.

Let na Mars

Odborníci „objevili Ameriku“, čtu v článku ZDE. O letu na Mars jsem psal před asi 10 lety, že lidé letěli na max. 2-3 dny pobytu na Měsíci, a delší let ve vesmíru nejspíš nepřežijí. Podle mě jsou lidé a všechno živé na Zemi „svázáni“ s vodou na Zemi.