Nakreslil jsem zeď složenou z kamenů jako ukázku, jak vypadají zdi v Cuzco. Zdi jsou vidět v Mapách Google zde.
Mezery mezi kamen jsou v reálu užší, nejde do nich vsunout čepel nože. Chápeme, že když jsou 2 spodní kameny, že je mezi nimi mezera. Ale proč je kamen s červenou šipku nad nimi vytesán tak, že má špičku, která zapadá do mezery mezi spodními kameny? Vždyť tam mohla být mezera a mohla se zaplnit jiným kamenem! A proč ten kámen není na horní straně rovný, ale zase nepravidelný, aby se další kameny nad ním museli opět přitesávat?
Mám žulovou desku, která má být přibližně stejné tvrdá, jako jsou ty kameny z Cuzca. Vzal jsem příklepovou vrtačku a vidové vrtáky a zkusil jsem provrtat desku tak, aby se dala v místě ulomit. Po vyvrtání 4. díry jsem vrtání ukončil, vrtáky byly horké (kdysi se mi při vrtání rozžhavený vrták ohnul). A místo, kde byl příklep, bylo na vrtačce horké. Hrozilo zničení vrtáků a vrtačky. Jak tedy v Cuzco kameny přitesávali, když neměli ani takové nástroje, jako máme dnes?
A proč musela být taková přesnost, že tam neměla být žádná mezera? A když žádná mezera mezi kameny nikde není, proč je každý kámen nahoře „nehezky“ jiný?
A ještě, ty největší kameny váží jako největší letadla, stovky tun. Zkusili jste někdy posunout tunový kámen?
Myslím si, že se ty kameny netesaly ani netahali, i když se údajně našla místa, kde byly kameny vytesány. Tesalo se patrně minimum kamenů. Musí jít o umělé kameny, které se k sobě dávaly, jako se dávají buchty na pekáč. A po propečení jsou buchty nalepené na sobě, jako jsou na sobě nalepené i ty kameny. Kdyby se ze zdi kamen vyndal, bylo by na něm vidět ze spodní strany stopy po tesání? Troufnu si říci, že ně.
Leave a Reply