Na iDnes.cz se objevil článek k misi na Mars, viz ZDE. Článek se přikládání k mé teorii Vodum, že lidé bez Země nemohou žít, jako nemohou žít bez jídla, vody, spánku. V současné době byli lidé mimo Zemi maximálně 10 dní při posledním letu si Apollo 17.
Lety kolem Země v orbitální stanici v malé vzdálenosti kolem 400 km nepočítám jako pobyt ve vesmíru=kosmu, orbitální stanice je tak blízko Země, že je stále chráněna zemským magnetickým polem. Je to stejné, jako kdyby jste se vzdálili v poušti od auta 8 cm a tvrdili, že jste udělali pouštní pěší výpravu. Pobyt v orbitální stanici vyhlašovali jako pobyt ve vesmíru hlavně Sověti, protože se na víc nezmohli, a tak to zůstalo do dnešních dnů. Navíc lidem na orbitální stanici se „líbí“, že jsou nazýváni „kosmonauty“.
V článku výše se píše známá věc, že lidem cestou na Mars hrozí kosmické záření, spíše bych to nazval „hvězdné záření“, ale i hvězdy jsou součástí kosmu.
Voda na Zemi přiletěla z vesmíru, odněkud se vzít musela. Po dobu putování vesmírem byla ve stavu „hiberance“, není žádný důvod při letu mezi hvězdami či pak mezi planetami něco dělat. Pokud vyrazí kosmonauté na Mars, v meziplanetárním prostoru se voda v jejich těle spíše hibernuje, tedy kosmonauté upadnou do hibernace. A je otázka, zda se z ní při příletu k Marsu proberou. Přece jen je doba, kdy voda dorazila na Zemi, dlouhá pár miliard let a mezi tím se s životem na Zemi hodně událo, život se na pobyt na Zemi přizpůsobil, hlavně gravitaci. A ta další otázka, co po dobu letu udělá s tělem, s vodou v něm, kosmické záření. Přece jen lidské tělo je vlastně „žok“ vody.
Leave a Reply