Vodum. Je voda stvořitel?

květen 2016 Terorie Vodum byla publikována na Wikipedii, nevyhověla požadavkům Wikipedie a byla smazána. Kopie původního článku na Wikipedii je zde.
duben 2016 Kniha dorazila v rámci povinných výtisků do zákonem daných knihoven. Kniha je i v muzejní knihovně v Jindřichově Hradci.
září 2015 Kniha se nabízí v e-shop vydavatele a dorazila do městské knihovny v Jindřichově Hradci.
2. 8 2015 Kniha se nabízela na porcinkuli v J. Hradci na stánku vydavatelství EPIKA, viz foto na webu nakladatele. červenec 2015 Kniha vyšla v nakladatelství EPIKA.

Podzemní města

Jaký měli kdysi lidé důvod budovat města pod zemí? Viz například článek ZDE.
Z nás v Česku se budovaly pod domy prostory, na sklady, šly pod domem lépe hlídat před krádežemi, do podzemních prostor se šlo schovat před válkou. Nebylo tak třeba budovat velké pevnosti. Ale vždy to bylo něco dočasného, protože žít bez jídla a světla zase nejde tam moc dlouho.
Ale co třeba turecké podzemní město Derinkuyu, viz ZDE, pro údajně 20 tisíc lidé. Nebo ještě blíže italské město Orvieto, viz ZDE. Podzemní města měla být údajně zbudována na ochranu před nepřáteli. Jak by mohli žít lidé delší dobu pod zemí bez světla, tepla, kanalizace, bez zdrojů jídla a nad nimi nepřátelé? Hrady se dobývaly třeba rok, ale nakonec byly dobyty.
Lidé z podzemí museli chodit na povrch, tedy nemohla to být zmiňovaná ochrana před nepřáteli, muselo jít o jinou ochranu.
Jak první se naskýtá klimatická změna. Velká sopka mohla vypouštět prachové částice, zaclonit Slunce i na roky. Pod zemí pak bylo určitě tepleji. Dnes používáme tepelná čerpadla země-voda, čím hlouběji, tím účinnější. Náraz nějakého vesmírného tělesa by mohl také způsobit zaclonění Slunce se stejnými následky, ale stopy po nárazu by se asi časem našly.
Další malá doba ledová?
V létě mohlo být moc velké teplo, např. skleníkový efekt či více zářící Slunce, v zimě moc velká zima, Slunce zářilo méně. Tak po tu dobu bylo potřeba se schovat do podzemí. V Česku si mohli dojít do lesa na dříví a zatopit, v Itálii či Turecku spíše ne, museli najít jiný zdroj tepla.
Narušená ozónová vrstva?
Narušené magnetické pole Země.
Velká radiace? V vesmíru je plno objektů, co hodně září. Země se mohla dostat do nějakého záření, co škodí živým organismům.
Ochrana před nemocemi? Těžko, to by museli vylézat s nějakými ochrannými obleky.
Obrana před nepřáteli? Nepřítel by mohl zatarasit, zasypat vchody a místo obsadit a co je pod ním, by ho ani nemuselo zajímat. Jediné využití by mohlo být před procházejícími vojsky. U nás v Česku jsou lesy, dříve tam nebyly cesty, stačilo se schovat před vojsky v lesích a počkat, až se vojska proženou. V Turecku či Itálii takové lesy nemají, tak podzemní města mohla sloužit jako dočasná ochrana. Ale k čemu by pak bylo potřeba budovat pro kratší dobu velká podzemní města?
Jako hlavní důvod budování podzemních měst se tak jeví nejvíce klimatické změny.

Nová devátá planeta?

V roce 2006 astronomové vyřadili z učebnic 9. planetu Pluto. Prý byla moc malá. Teď nám astronomové vnucují své výpočty, že možná existuje neznámá planeta, která by mohla být opět devátá. viz např. ZDE. Podle výpočtů astronomů nová neznámá planeta nemá být malá, má být asi 3× větší než Země.
Jako postupně přibývaly nové měsíce planet, tak se dá předpokládat, že by mohly přibývat i nové planety.
Ale k čemu nám jsou možné nové planety, když je nevidíme, nevíme kde jsou, nikdy k nim nic lidského nedoletí. Jen si myslíme, že by mohly existovat.

O desáté planetě psal v roce 1945 ruský spisovatel Sergej Běljajev, viz ZDE.

Pyramidy

Jak se posouvaly kamenné kvádry na svá místa v pyramidě? Snadno, vibracemi. Rozvibroval se spodní kvádr a další kvádr po něm klouzal jako po ledu, někdy bylo potřeba ho jen nasměrovat, stačilo do něj zatlačit. Silnějšími zvukovými vibracemi mohl kvádr až levitovat.
A jak do sebe kvádry přesně zapadly? Tak dlouho o sebe vibrovaly, až se spojily, mohlo se jim přitom „pomáhat“ osekáváním v místech dotyku, kde byly mezery největší.
Můžete si vyzkoušet rozvibrovat nějakou menší dřevěnou desku, stačí zkusit holící strojek, pak na desku postavte nějaký předmět z tvrdého materiálu, a předmět se vám začne pohybovat.
Prodávají se vibrační dopravníky, viz například ZDE.
Tak nějak se také hutní = dusá = stlačuje materiál vibračními deskami, viz například ZDE, vibruje se tak dlouho, až se materiály spojí.
A jak vznikaly vibrace? Tekoucí vodou.

Vznik života

Čtu článek Život ve skutečnosti vůbec nemusel vzniknout na Zemi, viz ZDE. Ano, život putuje po vesmíru, po Sluneční soustavě ho roznášela-roznáší voda. Korekci vývoje života dělají viry z vesmíru, takové „přisolení, připepření.“ A jako konkurence jí jsou asteroidy uvedené v článku, ale jejich vliv je proti klasické vodě zanedbatelný.

Temná hmota

Vědci hledají temnou hmotu, mají hluboko pod zemí milióny detektorů ?AMS a testují, zda detektory něco zachytí. Čekají rok a pak nastává vyhodnocení.
Temná hmota má zaplňovat vesmír. Pak by detektory měly hlásít temnou hmotu nepřetržitě. Ale detektory nic nehlásí. Někde je něco špatně.

Záblesky na obloze

V médiích se často píše o UFO. Nějaká UFO mají létat velkou rychlostí nebo prudce měnit směr. A často nejsou vidět na radaru.
Odpověď je jasná, nejde o UFO, ale o odrazy něčeho. Osobě jsem viděl odraz slunce od družice Iridium ( o Irium např. ZDE).
Mohl by to být i odraz obyčejného laseru, kterým někdo svítí na oblohu, laserem se měří vzdálenost Měsíce od Země, tedy laser posvítí daleko.

Vliv Měsíce na živočichy

Lidské tělo a těla většiny živočichů se skládá převážně z vody. Měsíc zvedá vodu v oceánu a vytváří příliv a odliv. Rozdíl mezi přílivem a odlivem může být až 16,5 metrů. Měsíc táhne vodu v člověku nahoru k sobě a pak pouští zpět. Nejvíce přitahuje vodu v těle při superúplňku, kdy je Měsíc nejblíže Zemi. Proto musí mít měsíc vliv na živočichy, tedy i na lidi.

Lodní radar = MarineTraffic

Sledování letadel je celkem běžné na webu www.flightradar24.com.
Obdobně je možné sledovat lodě na https://marinetraffic.live/cs/.
Na obrázku vlevo je vidět současný stav přerušení provozu na Černém moři, které je na mapě „černé“.

Největší znečišťovatelé ovzduší?

Nejdelší loď má být Ever Given s délkou podle Wikipedie 399,94 m.
To je ta loď, co se zapíchla do břehu Suezkého průplavu a zablokovala na 6 dní nejdůležitější námořní cestu. V průplavu Bospor-Dardanely doprovází každou loď> 200 metrů remorkér, pokud má loď problémy se směrem, remorkér zasáhne. To Egypťané nedělají, ale milionový poplatek za průjezd průplavem vybírají.
U jiné lodi Emma Mærsk se na Wikipedii uvádí, že má délku 397 metrů a spotřebu 17 125 litrů nafty za hodinu, tedy necelá střední cisterna (největší cisterna jako návěs má něco přes 42 000 litrů).
Provoz na silnici a tedy znečištění jde změřit, spočítat. „Modrá ekonomika“ nejde tak snadno spočítat, třetina lodí z oceánů se nikde a nijak neeviduje.
Kdo je největší znečišťovatel ovzduší?

Mozek novorozeněte

Když se dítě narodí, má určité množství mozkových buněk. Během 1 roku života jich polovinu ztratí. Asi mozek zjišťuje, které buňky potřebuje a které ne. Třetina (pětina) energie těla jde na činnost mozku, při ztrátě polovinu buněk se může snížit příjem energie o šestinu.