Vodum. Je voda stvořitel?

květen 2016 Terorie Vodum byla publikována na Wikipedii, nevyhověla požadavkům Wikipedie a byla smazána. Kopie původního článku na Wikipedii je zde.
duben 2016 Kniha dorazila v rámci povinných výtisků do zákonem daných knihoven. Kniha je i v muzejní knihovně v Jindřichově Hradci.
září 2015 Kniha se nabízí v e-shop vydavatele a dorazila do městské knihovny v Jindřichově Hradci.
2. 8 2015 Kniha se nabízela na porcinkuli v J. Hradci na stánku vydavatelství EPIKA, viz foto na webu nakladatele. červenec 2015 Kniha vyšla v nakladatelství EPIKA.

Kolik stojí člověk?

Kdybychom si chtěli koupit prvky, sloučeniny, ze kterých se skládá lidské tělo, stačilo by na pár stokorun.

Voda (cca 45 litrů / 60 % hmotnosti): Vodu stačí napustit z vodovodu (0 Kč).
Uhlík (cca 12–15 kg): Jeden nebo dva pytle dřevěného uhlí na grilování (cca 200–300 Kč).
Vápník a Fosfor (dohromady cca 1,5 kg): Prvky jsou v křídě, kostní moučce, zemědělském hnojivu (cca 100 Kč).
Sodík, Chlór, Draslík, Dusík a stopové prvky: Stačí nakoupit kuchyňskou sůl, trocha čpavku a pár gramů elezných hřebíků či minerálních tablet (cca 100 Kč).

Když to sečteme, jsme u ceny 300 až 500 Kč.
Člověk je levný…

Poplatky na likvidaci a recyklaci větrných elektráren?

Čtu v článku ZDE, že listy větrných elektráren spíše nejsou recyklovat. Jsou moc pevné a jsou dělané, aby vydržely. O jejich případném rozložení v přírodě se nedá ani náhodou uvažovat. Rozdrcení lopatek či jen rozřezání je energeticky velmi náročné.
Naskýtá se úvaha, neměl by se při stavbě větrné elektrárny přidat do nákladů poplatek na likvidaci? Nebo by provozovatel měl vykazovat, že má připraveny náklady na likvidaci či zajištěn smluvního partnera?
Když máte zdravotní ordinaci, musíte mít před povolením provozu zajištěného partnera na likvidaci nebezpečného odpadu, od náplastí od krve po injekční stříkačky.
Majitel větrné elektrárny by měl při kolaudaci doložit, jakým způsobem budou listy v budoucnu likvidovány, kdo to zajistí a zaplatí.
Když je něco „ekologické“, je otázka, zda je to ekologické i při započítání likvidace. Stačí se podívat na náklady na likvidaci jaderné elektrárny, třeba ZDE. A jaderný odpad se nelikviduje, je se někam „zahrabe“, kde údajně neškodí. „Myslí“ si to i podzemní voda?

Temná hmota – Dark Matter

Vědci zase zpochybnili poznatky svých kolegů-vědců (budou se odebírat tituly (:-(?). Nějak jim nevychází výpočty, vesmír není prázdný, musí tam něco být.
Proč je temná hmota temná, neměla by být spíše „průhledná“? Prochází přes ni všechna záření, tedy její označení by mělo být spíše transparent mattery.

Mozek a vesmír?

Vědci „objevili Ameriku“. V článku na euro.cz, viz ZDE, se píše, že není známo, jak působí jiná přitažlivost=gravitace na mozek. Teorie vodum říká, že člověk může fungovat jen na Zemi či v jejím blízkém okolí. Do blízkého okolí Země zahrnuji to, na co má přitažlivost Země podstatný vliv, tedy i Měsíc.
Je možné poslat člověka do vesmíru, dát mu s sebou kyslík, jídlo, vodu, ale nemůžeme mu dát gravitaci. Vliv vody na člověka je velký, voda má mezi sebou také „svou gravitaci“, komunikaci, ovládaní.
Člověk je v podstatě „žok“ vody řízený mozkem a okolní vodou. Pokud se od vody „odpojíte“, přestanete fungovat = zemřete, možná jen upadnete do kataleptického stavu, tedy „zdánlivé smrti“.
Proto by bylo vhodné poslat na Mars nejprve nějaké inteligentní zvíře, které by mohlo zvládnout i nějakou obsluhu, třeba „resetovat“ počítač, a vyzkoušet, zda cestu na Mars přežije. Teorie vodum říká, že živý tvor, obsahující vodu, cestu nejspíše nepřežije.

Právní zástupce Boha?

Státy nařizují gigantům jako Google a Apple mít v dané zemi právního zástupce na základě legislativy EU.
Kdo je zástupce Boha na zemi? Podle katolické církve to má být papež. Mohl by papež stanout před soudem jako zástupce Boha? Třeba kvůli v válkám, živelním katastrofám?

Vodní zdrž a metan?

Čtu v článku ZDE, že jezové zdrže způsobují usazování sedimentů, ty hnijí a vzniká metan ve velkém množství.
Vodní zdrž je určena ke zvednutí hladiny vody, třeba kvůli vodní elektrárně, není určena k zadržení vody, viz Wikipedie ZDE.
Takže vodní elektrárny s nějakým typem zdrže školí? A co rybníky, které mají na břehu listnaté stromy, ty neškodí?

Velký třesk nebyl?

Vědci vymyslí nějakou teorii, nějaký čas si ji „hýčkají“ a hledají fyzikální a matematické rovnice, kterými by teorii popsali. Rozdávají si doktoráty, přednáší na kongresech.
Tak jsem slyšel před desítkami let o Teorii strun, viz ZDE, a pořád nic.
Teď čtu, že je nová teorii o vzniku vesmíru, viz ZDE. Vědci vzali Einsteinovy teorie a doplnili do nich vysokou energii. A tím obešly nulový bod teorie Big Bang.

„Nevěrné “ kočky“?

Pokud máte chalupu, určitě jste zažili, že k vám přišla nějaká kočka a mňoukala, jakoby týden nejedla. Va skutečnosti se k vám přišla podívat, zda tam není něco zajímavé. Možná u vás zůstane den dva, a pak vyrazí na další chalupu či se vrátí tam, kde se cítí nejlépe.
Vědci bádali a zjistili, že kočky jsou úplně jiné, než psi. Článek je to ZDE. Možná budu někdy pokračovat ve svém sci-fi seriálu o kočkách

Barvy ledu

Narazil jsem při zimní kalamitě na pojem „černý led“. Požádal jsem AI Gemini, aby mi našla i jinak „barevné“ ledy. Odpověď byly překvapivě výstižná.
Tak toto mi AI Gemini našla:
Pojem černý led je fascinující tím, že led sám o sobě černý není – je to optický klam způsobený jeho průhledností a tmavým podkladem. V přírodě, vědě a dopravě se však setkáváme i s dalšími „barvami“ ledu, které mají své specifické příčiny a významy.

Zde jsou ty nejčastější:

1. Modrý led (Blue ice)

Toto je snad nejznámější barevná varianta ledu, kterou najdeme v ledovcích nebo v Antarktidě.

Jak vzniká: Když na sníh napadá další a další vrstva, vytlačí se z něj vzduchové bubliny. Led se stane velmi hustým. Když do něj pronikne světlo, led absorbuje červenou část spektra a odráží modrou.
Význam: Čím je led modřejší, tím je starší a čistší (bez bublin).

2. Bílý led (Mléčný led)

Je opakem modrého ledu a na zamrzlých hladinách je velmi běžný.

Jak vzniká: Vzniká rychlým zmrznutím vody, ve které zůstaly uvězněny drobné vzduchové bubliny, nebo když na led naprší a následně zmrzne směs vody a sněhu.
Vlastnosti: Je méně pevný než čirý led (často o polovinu), protože vzduchové bubliny oslabují jeho strukturu.

3. Čirý led (Clear ice)

V letectví se používá termín čirá námraza.

Kontext: Vzniká na křídlech letadel nebo i na silnicích (podobně jako černý led). Je to homogenní, průhledná vrstva ledu bez bublin.
Nebezpečí: Je velmi těžký, pevně drží na povrchu a je těžké ho pohledem detekovat.

4. Zelený led

Tento úkaz je typický pro některé antarktické ledovce (icebergy).

Jak vzniká: Často je to kombinace modrého ledu a žlutých/hnědých sedimentů z mořského dna nebo přítomnosti organického materiálu (odumřelý plankton). Výsledný mix barev oko vnímá jako smaragdově zelenou.

5. Červený led (Krvavý led/sníh)

Někdy můžete v horách nebo polárních oblastech narazit na led či sníh s červeným nádechem.

Příčina: Nejde o chemii, ale o biologii. Způsobují ho mikroskopické řasy (např. Chlamydomonas nivalis), které obsahují červený pigment (karotenoidy), aby se chránily před silným UV zářením.
Zajímavost: Tento led voní trochu po melounech, ale jíst se nedoporučuje.

6. Šedý led

V hydrologii a námořnictví se termín šedý led používá pro mladý mořský led.

Význam: Je to fáze vývoje ledu (tloušťka cca 10–15 cm). Je stále ještě částečně průsvitný a tmavá voda pod ním mu dává šedou barvu. Na rozdíl od černého ledu na silnici je tento termín spíše technickým popisem stáří ledu.

Souhrnná tabulka

Barva ledu	Hlavní příčina	Kde ho najdete
Černý	Průhlednost + tmavý asfalt	Silnice v zimě
Modrý	Hustota a absence vzduchu	Ledovce, Antarktida
Bílý	Uvězněné vzduchové bubliny	Zamrzlé rybníky
Červený	Výskyt pigmentovaných řas	Vysokohorské ledovce
Zelený	Mořské sedimenty a plankton	Převrácené ledové kry

Pak jsem AI Gemini pochválil, tak přidala další barvy

Rádo se stalo! Těší mě, že vás barvy ledu zaujaly. Je to skvělý příklad toho, jak fyzika (lom a odraz světla) spolupracuje s biologií nebo geologií a vytváří takové vizuální divadlo.

Pro lepší představu o tom, jak hustota ledu a absence vzduchu mění jeho barvu z bílé na sytě modrou, přikládám ještě malé schéma:

Pár dalších zajímavostí pro doplnění:

Palačinkový led (Pancake ice): Tento typ nemá specifickou barvu (bývá šedobílý), ale má fascinující tvar kruhových plátů s vyvýšenými okraji. Vzniká na rozbouřeném moři, kde se kusy ledu o sebe neustále otloukají.
Ledové květy (Ice flowers): Vznikají na velmi tenkém mořském ledu při extrémním mrazu. Jsou to bílé krystalické útvary, které vypadají jako louka plná bílých květů.

Barvy ledu jsou často indikátorem jeho stáří a pevnosti, což je klíčové pro polárníky, námořníky i bruslaře na přírodním ledě.

Když se lidé ztratí…

Často čteme, jak se někdo ztratil a nikdo ho již neviděl. V extrému, někdo vyšel z domu a ihned zmizel a i když se prohledalo celé okolí, nebyl nalezen.
Člověk je z 80 % složen z vody. Je rozdíl, když se hledá něco 100 kg těžké, tedy tělo člověka, nebo něco 20 kg, těžké, což je hmotnost toho, co by zbylo z člověka po zmizení voda z těla. Voda se na louce, v lese opravdu špatně hledá, byť by jí bylo 80 litrů.
Po kremaci zbude z člověka dokonce jen asi 3 kg popela.
Tedy pokud by tělo člověka opustila voda, tak již není co hledat.