Mumie

Staří Egypťané často mumifikovaly své mrtvé a někdy i svá zvířata. Bylo to patrně proto, že chtěli, aby jejich tělo přetrvalo a duše se měla kam vrátit.
Můžeme se na to podívat z hlediska teorie Vodum. Voda v těle je ta, která dělá život životem. A po smrti voda nemá důvod v těle zůstávat a vrací se různě do nového koloběhu. Tělo po smrti se změní tak, že již nikdy nelze oživit, nemůže dojít k žádnému zmrtvýchvstání, ani nějaká „živá voda“ to nedokáže.
Staří Egypťané mumifikaci někde „okoukali“, ale vůbec jí nepochopili. Mumifikace měla pomoci vodě opustit co nejrychleji tělo, tělo se mělo zbavit vody, ne tělo zachovat. Pokud by se tělo pohřbilo s vodu, voda by to měla s opuštěním těla složitější.