A texty v jiném jazyce? Přeložte si je kliknutím na vlaječku.
Translate the texts and pages through the Translator !
1) Click on the flag.

2) or choose language below
Novinky květen 2016 Terorie Vodum byla publikována na Wikipedii, nevyhověla požadavkům Wikipedie a byla smazána. Kopie původního článku na Wikipedii je zde.
duben 2016 Kniha dorazila v rámci povinných výtisků do zákonem daných knihoven. Kniha je i v muzejní knihovně v Jindřichově Hradci.
září 2015 Kniha se nabízí v e-shop vydavatele a dorazila do městské knihovny v Jindřichově Hradci.
2. 8 2015 Kniha se nabízela na porcinkuli v J. Hradci na stánku vydavatelství EPIKA, viz foto na webu nakladatele.
červenec 2015 Kniha vyšla v nakladatelství EPIKA.
Nejčtenějších 30 článků a stránek z celkem asi 52 + 34 publikovaných
|
Zase někdo chce měnit kvůli vodě ústavu, viz článek na iDnes. Kdysi stačilo desatero, pak musely být zákony, dnes chce každý své „to své“ dostat do ústavy, aby „to jeho“ „přebíjelo“ všechny zákony. Cituji z článku: „V Česku je jedenáct procent krajiny zastavěno, dvě procenta tvoří vodní plochy a zbývajících 87 procent je zemědělská a lesnická krajina.“ Nejprve má být „lidský rozum“. Pak změna zákona. A když se ukáže, že zákon nestačí vše postihnout, že by docházelo ke „kolizi“ zákonů, teprve pak má nastoupit ústava. Další třeba v blogu Den lidských práv: Právo na vodu bezpečnou a čistou.
Na 192,68 km² se rozkládá poušť s vápencovitými špičkami, viz Mapy Google. kde jsou stovky fotografií. Za vstup do této pouště se platí vstupné a nesmí tam psi. Další viz Wikipedie, stránka Národní park Nambung.
V médiích se objevují články o umělé inteligenci, ale že by někdo uměl přečíst 240 stránek Voynichova rukopisu zatím nehrozí. Lidé neumí přečíst text napsaný jiným člověkem, jak by se mohli „normálně“ domluvit s nějakým živočichem, třeba s mravenci, co jsou na zemi asi tak 50 milionů let. Další viz článek na iprima.cz.
Podle Wikipedie, viz ZDE, je pověst o Brunsvíkovi a jeho lvu, známá z Jiráskových Starých pověstí českých, převyprávěná pověst o nějakém německém vévodovi z Braunschweig (v překladu ?“ty hnědý mlč!“?). Ještě dříve byla pověst o přátelství se lvem o svatém Gerasimovi, viz ZDE, zemřel roku 457. Ale co Ezopovy bajky 6 století před našim letopočtem? A naopak, za poslední převyprávění Brunsvíka, můžeme považovat celkem dobrou knihu Vlado Ríši: Putování za Jantarovou horou, viz ZDE. Historie se opakuje, jen se používají jiná slova. Můžeme to nazvat reinkarnací či pamětí lidstva?
Na Prima Zoom běží seriál Tajemství barev. V 1. dílu Barvy Země byl rozebírán mezi jiným výskyt modré barvy na nerostech. Vyhledávač najde modrý nerost například azurit. Dávní malíři to neměli jednoduché, když chtěli mít na obraze modrou barvu, modré nerosty se v přírodě vyskytují minimálně.
A jaké máme modré? – viz článek: 5 odstínů modré. Znáte je?
- tyrkysová
- královská modrá
- azurová
- safírová
- džínová
- pařížská modrá
- indiková (tmavě modrá)
- námořnická modř
- světle modrá
- čírková = kachní modř
- pomněnková
- baby blue
- berlínská modř
- petrolejová modř
- blankytně modrá
Bohr
Rámunandžar
Loewi
mendělejev
Wallace
V seriálu Největší záhady lidstva: Epizoda Potopa světa tvrdí někdo, že do Země měla kdysi narazit kometa či asteroid, dírou měla uniknout voda z vnitřku Země pak mělo 40 dní pršet a Země byla zaplavena vodou. Není jednoduší řešení? Třeba protržení pevniny a zaplavení současného Středozemního moře, pak Černého moře a nakonec Azovského moře? Údajná biblická potopa mohla být při jednom z uvedených zaplavení. A byli v té údajné době na Zemi vůbec lidé? A kde byl ten údajný otvor, kudy měla vytrysknout voda?
V uvedené epizodě se mluvilo i o biblické arše. Podle návodu v bibli byly v současné době postaveny nejméně 2 repliky biblické archy. Jednu repliku si někdo postavil pro radost v Německu, tahají jí remorkéry jako výukovou pomůcku, snad až přes oceán do Brazílie. Druhá replika stojí na zemi v Kentucky v USA. Různé obrázky arch jsou zde.
V televizi běží nějaký seriál „Nejúžasnější díla lidských rukou“, ukazují se egyptské pyramidy. Koho můžeme nazvat staviteli pyramid? Místní pastevce, zemědělce, rybáře? Úředníky faraóna? Otroky? Těžko. Stavitelé nemuseli být mimozemšťané, mohl to být Někdo jiný, kdo se narodil na Zemi. Pyramidu Někdo na něco potřeboval, na telekomunikaci, na přenos energie či si chtěl sobě či někomu udělat radost. Někdo tedy přesvědčil faraóna, že si má postavit hrobku či sakrální stavbu a že mu s tím pomůže. Někdo řídil stavbu a dělníkům říkal, že je to pro ně čest. A po postavení pyramidy byli všichni spokojeni. Někdo měl to, co potřeboval, faraon věřil, že je to jeho hrobka a dělníci dostali hodně peněz a žili ve víře, že stavěli něco „božského“. Jediný kdo byl nespokojen, byli tradičně „daňoví poplatníci“. Jak vypadala pyramida původně? Bílá se zlatým vrchem. viz např. článek zde.
Psal o nich Francouz Robert Charroux ještě před Dänikenem. Soudy rozhodly, že Däniken musí Charrouxe citovat. Jde o teorii, že kdysi přišli na zemi starověcí astronauti a naučili lidi různé věci. Viz anglická Wikipedia.
|
Co je víra, co je pravda? Pokud byste uvěřili ve vodu či v pojem vodum, nikomu tím neublížíte. Náboženskou víru doprovází celé dějiny lidstva jen násilí a smrt, náboženství potřebují jen lidé, na rozdíl od jiných živočichů, aby zakryli svou špatnost.
Ve víře ve vodu jste nesmrtelní, můžete být čímkoliv na Zemi, můžete putovat vesmírem.
A pokládat někomu otázku, zda věří ve vodu či vodum? Pak byste museli nejprve říci, co je pravda.
|

Pro další statistiky klikni na obrázek
(a čti nápovědu pod grafem).
Další počitadlo:

počítáno od 16. 7. 2015
(stav k 13. 7. 2016 byl 323,
stav ke 28. 6. 2017 byl 955,
stav k 1. 1. 2018 byl 1377)
|