Vodum. Je voda stvořitel?

květen 2016 Terorie Vodum byla publikována na Wikipedii, nevyhověla požadavkům Wikipedie a byla smazána. Kopie původního článku na Wikipedii je zde.
duben 2016 Kniha dorazila v rámci povinných výtisků do zákonem daných knihoven. Kniha je i v muzejní knihovně v Jindřichově Hradci.
září 2015 Kniha se nabízí v e-shop vydavatele a dorazila do městské knihovny v Jindřichově Hradci.
2. 8 2015 Kniha se nabízela na porcinkuli v J. Hradci na stánku vydavatelství EPIKA, viz foto na webu nakladatele. červenec 2015 Kniha vyšla v nakladatelství EPIKA.

Rozpínání vesmíru se zastaví?

Voda při přechodu do skupenství ledu zvětšuje svůj objem. Pokud temná hmota ve vesmíru obsahuje vodu či je přímo nějaký stav vody, tak pak se černá voda může chovat obdobně jako voda a při chladnutí může zvětšovat svůj objem. A zvětšováním objemu temné hmoty může vysvětlit rozpínání vesmíru. Rozpíná se ale jen vesmír, tedy zvětšují se některé vzdálenosti, nezvětšujeme se my, nezvětšuje se planeta Země.
Ale růst objemu vody ve skupenství ledu po dosazení určité hranice končí. Znamená to, že rozpínání vesmíru se jednoho dne zastaví, tedy žádný Big Crash (Velký křach) nebude?

Voda zvětšuje svůj objem

Voda při teplotě pod 0 °C zmrzne a zvětšuje svůj objem do určité hranice, přibližně se zvětší objem o 9,1 %. Zvětšování objemu se děje vždy při teplotě pod 0 °C, tedy není to patrně tak, že zvyšování objemu by bylo v nějakém vztahu se snižováním teploty.

Při zahřívání se objem ledu zmenšuje, pak přejde do stavu vody a při dalším zahřívání se objem vody nadále zmenšuje až do teploty 4 ° C. Pak zvětšování ustane.

Obdobně se chová antimon a bismut (který je v tabulce prvků pod antimonem), germanium a pak nějaké slitiny (šedá litina).

Čas neexistuje?

Znáte Zenónovy filosofické aporie, viz Wikipedie.cz. Jedna z nich je, že „letící šíp stojí“. Když si letící šíp několikrát za letu vyfotíte, tak na jednom foto vidíte, že v určitém čase byl šíp v přesně určeném místě. Další foto šíp ukáže v dalším určitém čase v jiném určitém místě. A když je šíp v určitém místě, tak stojí nebo se pohybuje?
Zenón tak vyslovil myšlenku, ke které se konečně dostali i současní vědci.

Může čas obdobně jako šíp stát?
Nová teorie vědců říká, viz článek na National-geographic.cz, že čas si vytváříme. Když vezmeme ta fota se šípem, tak co když si prohlížením fot vytváříme iluzi, že se šíp pohybuje v čase.
Ale co když je šíp ve skutečnosti v různých paralelních světech a my si nahlédnutím do těchto světů vytvoříme iluzi času?

Řeší zvířata čas? Nebo žijí pouze současností a neřeší, co bude zítra? Ano, většian zvířad budoucnost neřeší. Ale to neřeší i někteří lidé, kterým se u nás říká nezpůsobiví.

A pokud by čas neexistoval, existovaly by paralelní světy, mohli bychom si vytvářet svou budoucnost sami nahlédnutím do určitých světů. Ale to již jsme se od vystřeleného šípu dostali k další teorii, ještě složitější.

Voda z vesmíru?

Astrofyzik Jiří Grygar říká, že je možné, že současná voda přišla z vesmíru a ta původní, která tu byla po vzniku Země, se již vypařila.
Ano, jako zmizeli z našeho území Keltové, ti se sice nevypařili, ale jsou také pryč, i když nějací mohli splynout s původními obyvateli.
Také můžeme mít přirovnání, kdy vyspělejší civilizace „zlikvidovala“ původní obyvatele, „divochy“.
Současná voda je vyspělejší, než byla ta původní voda, která nebyla schopna nic pořádného vytvořit. Až ta současná voda, daleko inteligentnější, vytvořila něco úplně jiného, viz kniha.
I když, někdy je to u národů i naopak. Typicky současní Egypťané by pyramidy nevytvořili ani náhodou, ti se je snaží pouze pochopit a brání jiným národů v jejich výzkumu ve víře, že něco objeví a využijí to ve svůj prospěch. Pyramidy stavěl úplně jiný národ a na úplně jiné úrovni.

Vědci stále hledají život, nyní na měsících planet, viz článek Karla Pacnera v MF Dnes 18. 10. 2015. Vědci tvrdí, že na měsících planet (např. Callisto, Ganymed, měsíce Jupitera) jsou skryta slaná jezera. Pokud tam opravdu slaná jezera jsou, tak je otázka, zda život má fungovat spíše na slané nebo na neslané = sladké vodě, jako například funguje člověk. Slané vody je na Zemi podstatně více, asi 38×, a patrně to platí i pro vesmír. Je na Zemi 38× více organismů fungujících na bázi slané vody? Mimochodem, mravenců je v objemu daleko více, než lidí. Známe všechna organismy v oceánech? Je sladká voda spíše výjimka, tedy organismy založené na sladké vodě jsou také výjimka? Je jen málo organismů, co mohou žít v obou vodách. Jakoby si někdo rozdělil organismy na slané a neslané.

Co drží Zemi na oběžné dráze?

Země obíhá kolem Slunce a na oběžné dráze jí má držet odstředivá síla a gravitace. Obdobně má odstředivá síla a gravitace držet Měsíc obíhající zemi. Maxwellovy fyzikální rovnice nám mají říkat, že elektrické a magnetické pole má mít stejný princip, akorát fyzici to neumí dokázat. A obdobný princip má mít i gravitační pole, která má mít také stejný princip, tedy my vidíme 3 různá pole, ale ve skutečnosti jde o jednu pole.
Drží Zemi na oběžné dráze kolem Slunce nějaká gravitace?
Co drobný a finančně nenáročný pokus? Vytvořit vzduchoprázdnou nádrž dokážeme. Co do ní pak umístit magnet a zkusit roztočit kolem něj ocelovou kuličku. Teoreticky by kulička při určité rychlosti měla obíhat magnet, a magnet by jí měl držet, aby neodletěla a aby nespadla dolů ve směru zemské tíže. A protože by v nádrži nebyl vzduch, měla by kulička obíhat dost dlouho. Síla magnetu je stabilní, stabilní je zemská tíže, tedy by se experimentovalo s rychlostí, při které by kulička v nádrži obíhala magnet a nebyla by jím přitahována. Pokračování příspěvku „Co drží Zemi na oběžné dráze?“ →»

Vypocená voda?

Španěl Lucas Garcia napsal knihu Ekologie, česky jí vydal Albatros v roce 2004. V kapitole Voda na str. 10 autor uvádí, že voda na zemi kdysi vyvěrala z horniny a pak zaplavila větší část země. A to vyvěrání a nazývá autor „vypocení“.
Domnívám se, že toto vyvěrání neodpovídá skutečnosti, povrchem Země bylo kdysi spíše žhavé magma, ve kterém by voda nezůstala, ani pod ním, voda by se žárem vypařila. Viz třeba Astro.cz.
V kapitole autor uvádí i tepelné akumulační vlastnosti oceánů. Každý, kdo má doma akumulační nádrže, ví, o čem mluvím. A Golfský proud nám akumulované teplo z Mexického zálivu přiveze až k Evropě, aby nám tu bylo tepleji. Pokračování příspěvku „Vypocená voda?“ →»

Mozek a časopis Science

V článku MF Dnes ze 31. 7. 2015 se cituje časopis Science, že mozek se potřebuje spaním očistit od nepodstatných podnětů. A když bude mít člověk, zvíře, obecně živočich s mozkem přes den málo podmětů či žádné? Pak nebude spánek vůbec potřebovat? K vyčištění mozku má sloužit lymfatický systém, který má v noci pracovat 10× více. A přes den opravdu nikdy nepracuje lymfatický systém násobně více? V mé knize je spaní formulováno jinak.
A poznámka, do roku 1989 se umíralo na rakovinu lymfatických uzlin, dnes je to již obvykle léčitelné.

Hledání mimozemšťanů

V MF Dnes 1. 8. 2015 byl článek Karla Pacnera: Postačí sto milionů dolarů na vyhledávání mimozemšťanů? Tuto sumu do hledání prý hodlá investovat ruský miliardář Jirij Milner v průběhu 10 let. Daleko levněji najdete možnou odpověď v mé knize.